Odborníci nyní volají po větším zaměření na spotřebu energie a postupy před spotřebou, pokud jde o obaly, s cílem snížit množství odpadu na jedno použití.
Skleníkové plyny (GHG) způsobené vysokou spotřebou fosilních paliv a špatnými postupy v oblasti nakládání s odpady jsou dvěma hlavními výzvami, kterým čelí africký průmysl nátěrových hmot, a proto je naléhavé inovovat udržitelná řešení, která nejen chrání udržitelnost odvětví, ale také zajišťují výrobcům a hráčům v celém hodnotovém řetězci minimální obchodní výdaje a vysoké zisky.
Odborníci nyní volají po větším zaměření na spotřebu energie a postupy před spotřebou, pokud jde o obaly, s cílem snížit množství odpadu na jedno použití, pokud má region efektivně přispět k nulové čisté emisi do roku 2050 a rozšířit cirkulárnost hodnotového řetězce v odvětví nátěrů.
Jižní Afrika
V Jižní Africe donutila silná závislost na fosilních zdrojích energie pro provoz lakoven a absence dobře regulovaných a vymahatelných postupů pro likvidaci odpadu některé z nátěrových společností v zemi investovat do dodávek čisté energie a obalových řešení, která mohou být znovu použita a recyklována jak výrobci, tak i jejich spotřebiteli.
Například společnost Polyoak Packaging se sídlem v Kapském Městě, která se specializuje na návrh a výrobu ekologicky šetrných pevných plastových obalů pro potravinářské, nápojové a průmyslové aplikace, uvádí, že změna klimatu a znečištění plasty, které jsou částečně připisovány výrobnímu sektoru včetně průmyslu nátěrových hmot, jsou dva ze světových „zákeřných problémů“, pro které však inovativní hráči na trhu s nátěrovými hmotami existují řešení.
Cohn Gibb, obchodní manažer společnosti, v červnu 2024 v Johannesburgu uvedl, že energetický sektor se podílí na více než 75 % emisí skleníkových plynů na celém světě, přičemž energie pochází z fosilních paliv. V Jihoafrické republice tvoří fosilní paliva až 91 % celkové energie v zemi, oproti 80 % celosvětově, přičemž uhlí dominuje národním dodávkám elektřiny.
„Jihoafrická republika je 13. největším producentem skleníkových plynů na světě a má energetický sektor s nejvyšší uhlíkovou náročností ze zemí G20,“ říká.
Jihoafrická energetická společnost Eskom „je předním světovým producentem skleníkových plynů, protože vypouští více oxidu siřičitého než USA a Čína dohromady,“ poznamenává Gibb.
Vysoké emise oxidu siřičitého mají důsledky pro výrobní procesy a systémy v Jižní Africe a vyvolávají potřebu čistých energetických možností.
Snaha podpořit globální úsilí o snížení emisí způsobených fosilními palivy a snížit vlastní provozní náklady, jakož i zmírnit přetrvávající odlehčování zátěže způsobené náklady společnosti Eskom, vedla společnost Polyoak k obnovitelným zdrojům energie, které by společnosti umožnily ročně vyprodukovat téměř 5,4 milionu kWh.
„Vygenerovaná čistá energie by ročně ušetřila 5 610 tun emisí CO2, které by k absorpci vyžadovaly 231 000 stromů ročně,“ říká Gibb.
Přestože nové investice do obnovitelných zdrojů energie nejsou dostatečné pro podporu provozu společnosti Polyoak, společnost mezitím investovala do generátorů, aby zajistila nepřerušované napájení během odpojování zátěže a dosáhla tak optimální efektivity výroby.
Gibb dále uvádí, že Jihoafrická republika je jednou ze zemí s nejhoršími postupy v oblasti nakládání s odpady na světě a že by výrobci nátěrů potřebovali inovativní řešení v oblasti obalů, aby se snížilo množství jednorázového a nerecyklovatelného odpadu v zemi, kde až 35 % domácností nemá žádnou formu sběru odpadu. Velká část vyprodukovaného odpadu je podle Gibba nelegálně skládkována a likvidována v sběrných kontejnerech, což často vede k rozšiřování neformálních osad.
Opakovaně použitelné obaly
Největší výzvou v oblasti nakládání s odpady jsou firmy zabývající se obaly z plastů a nátěrů, které mají a dodavatelé příležitost snížit zátěž životního prostředí prostřednictvím dlouhodobých opakovaně použitelných obalů, které lze v případě potřeby snadno recyklovat.
V roce 2023 jihoafrické ministerstvo lesnictví, rybolovu a životního prostředí vypracovalo národní směrnici pro obaly, která zahrnuje čtyři kategorie toků obalových materiálů: kovy, sklo, papír a plasty.
Ministerstvo uvedlo, že cílem je pomoci „snížit objem obalů končících na skládkách zlepšením designu výrobků, zvýšením kvality výrobních postupů a podporou předcházení vzniku odpadů“.
„Jedním z klíčových cílů této směrnice pro obaly je pomoci návrhářům všech forem obalů lépe porozumět environmentálním dopadům jejich designových rozhodnutí, a tím podpořit osvědčené environmentální postupy, aniž by se omezovaly možnosti,“ uvedla bývalá ministryně DFFE Creecy Barbara, která byla od té doby převelena na ministerstvo dopravy.
Gibb říká, že vedení společnosti Polyoak prosazuje vývoj papírových obalů se zaměřením na „opětovné použití kartonů k ochraně stromů“. Kartony Polyoaku jsou z bezpečnostních důvodů vyrobeny z potravinářské lepenky.
„V průměru je k výrobě jedné tuny uhlíkové desky potřeba 17 stromů,“ říká Gibb.
„Náš systém zpětného odběru kartonů umožňuje jejich opětovné použití v průměru pětkrát,“ dodává s odkazem na milník z roku 2021, kdy jsme nakoupili 1600 tun nových kartonů, čímž jsme je znovu použili a zachránili tak 6 400 stromů.“
Gibb odhaduje, že za více než rok se opětovným použitím kartonů zachrání 108 800 stromů, což odpovídá jednomu milionu stromů za 10 let.
DFFE odhaduje, že v zemi bylo za posledních 10 let shromážděno k recyklaci více než 12 milionů tun papíru a papírových obalů, přičemž vláda uvádí, že v roce 2018 bylo shromážděno více než 71 % zpětně získatelného papíru a obalů, což představuje 1 285 milionů tun.
Největší výzvou, které Jihoafrická republika, stejně jako mnoho afrických zemí, čelí, je rostoucí neregulovaná likvidace plastů, zejména plastových pelet nebo plastových odpadků.
„Plastikářský průmysl musí zabránit úniku plastových pelet, vloček nebo prášků do životního prostředí z výrobních a distribučních zařízení,“ uvedl Gibb.
Společnost Polyoak v současné době provozuje kampaň s názvem „chyťte tu peletovou jízdu“, jejímž cílem je zabránit plastovým peletám dříve, než se dostanou do dešťové kanalizace Jižní Afriky.
„Plastové pelety jsou bohužel mnoha rybami a ptáky mylně považovány za chutnou potravu poté, co proklouznou dešťovou kanalizací, odkud se dostanou do našich řek, dále po proudu odtékají do oceánu a nakonec se vyplaví na naše pláže.“
Plastové pelety pocházejí z mikroplastů získaných z prachu z pneumatik a mikrovláken z praní a sušení nylonového a polyesterového oblečení v sušičce.
Nejméně 87 % mikroplastů bylo zobchodováno jako dopravní značení (7 %), mikrovlákna (35 %), městský prach (24 %), pneumatiky (28 %) a drobný odpad (0,3 %).
Situace pravděpodobně přetrvá, jelikož DFFE uvádí, že Jihoafrická republika nemá „žádné rozsáhlé programy nakládání s odpadem po spotřebě, které by se zaměřovaly na třídění a zpracování biologicky rozložitelných a kompostovatelných obalů.“
„V důsledku toho tyto materiály nemají pro formální ani neformální sběratele odpadu žádnou vnitřní hodnotu, takže produkty pravděpodobně zůstanou v životním prostředí nebo v nejlepším případě skončí na skládce,“ uvedla společnost DFFE.
To i přes existenci § 29 a 41 zákona o ochraně spotřebitele a § 27(1) a § 27(2) zákona o normách z roku 2008, které zakazují nepravdivá, zavádějící nebo klamavá tvrzení týkající se složení nebo výkonnostních charakteristik výrobků, a také zakazují podnikům nepravdivě tvrdit nebo jednat způsobem, který by mohl „vyvolat dojem, že výrobky splňují jihoafrickou národní normu nebo jiné publikace SABS“.
V krátkodobém až střednědobém horizontu DFFE naléhavě žádá společnosti, aby snižovaly dopad produktů a služeb na životní prostředí v průběhu celého jejich životního cyklu, „protože změna klimatu a udržitelnost jsou v současnosti největšími výzvami společnosti, je to pro ně naprosto zásadní.“
Čas zveřejnění: 22. srpna 2024
