Jihoafrický průmysl nátěrů, změna klimatu a znečištění plasty

Skleníkové plyny (GHG) způsobené vysokým podílem fosilních paliv a špatnými postupy nakládání s odpady jsou dvě z hlavních výzev, kterým čelí africký průmysl nátěrových hmot, a proto je naléhavě nutné inovovat udržitelná řešení, která nejen zaručují udržitelnost průmyslu, ale zajišťují výrobce a hráče po celém světě. hodnotový řetězec minimálních obchodních výdajů a vysokých výdělků.

Odborníci nyní požadují větší zaměření na spotřebu energie a postupy před spotřebou, pokud jde o obaly, aby se snížil jednorázový odpad, pokud má region účinně přispět k čisté nule do roku 2050 a rozšířit kruhovitost hodnotového řetězce průmyslu nátěrových hmot.

Jižní Afrika
Silná závislost na fosilních zdrojích energie pro napájení provozů lakoven a absence dobře regulovaných a vymahatelných postupů likvidace odpadu přiměly v Jižní Africe některé tamní lakovny, aby se rozhodly pro investice do dodávek čisté energie a obalových řešení. které mohou být znovu použity a recyklovány jak výrobci, tak jejich spotřebiteli.

Například společnost Polyoak Packaging se sídlem v Kapském Městě, která se specializuje na návrh a výrobu tuhých plastových obalů šetrných k životnímu prostředí pro potravinářské, nápojové a průmyslové aplikace, uvádí klimatické změny a znečištění plasty, které jsou částečně připisovány výrobnímu sektoru včetně průmysl nátěrových hmot, jsou dva ze světově „zlých problémů“, pro které jsou však pro inovativní hráče na trhu nátěrových hmot dostupná řešení.

Cohn Gibb, obchodní manažer společnosti, v červnu 2024 v Johannesburgu uvedl, že energetický sektor představuje více než 75 % emisí skleníkových plynů, přičemž globální energie pochází z fosilních paliv. V Jižní Africe tvoří fosilní paliva až 91 % celkové energie země ve srovnání s 80 % celosvětově, přičemž uhlí dominuje v národních dodávkách elektřiny.

„Jižní Afrika je 13. největším producentem skleníkových plynů na světě s energeticky nejnáročnějším sektorem ze zemí G20,“ říká.

Eskom, jihoafrická energetická společnost, „je předním globálním producentem skleníkových plynů, protože vypouští více oxidu siřičitého než USA a Čína dohromady,“ poznamenává Gibb.

Vysoké emise oxidu siřičitého mají důsledky pro výrobní proces a systémy v Jihoafrické republice, což vyvolává potřebu možností čisté energie.
Touha podporovat celosvětové úsilí o snížení emisí způsobených fosilními palivy a snížení vlastních provozních nákladů, stejně jako zmírnění přetrvávajícího snižování zátěže způsobené náklady Eskom, přivedlo Polyoak k obnovitelné energii, díky níž by společnost vyráběla téměř 5,4 milionu kwh ročně. .

Vygenerovaná čistá energie „by ušetřila 5 610 tun emisí CO2 ročně, k jejichž absorpci by bylo zapotřebí 231 000 stromů ročně,“ říká Gibb.

Přestože nové investice do obnovitelné energie nejsou dostatečné pro podporu operací společnosti Polyoak, společnost mezitím investovala do generátorů, aby zajistila nepřerušované napájení během odpojování zátěže pro optimální efektivitu výroby.

Jinde Gibb říká, že Jižní Afrika je jednou ze zemí s nejhoršími praktikami nakládání s odpady na světě a bylo by zapotřebí inovativních řešení obalů od výrobců nátěrových hmot, aby se snížilo množství nepoužitelného a nerecyklovatelného odpadu v zemi, kde je až 35 % domácností nemají žádnou formu sběru odpadu. Velká část vyprodukovaného odpadu je podle Gibba nelegálně ukládána a likvidována v reiverech, které často rozšiřují neformální sídla.

Opakovaně použitelné balení
Největší výzvou pro nakládání s odpady jsou obalové firmy z plastů a nátěrů a dodavatelé mají příležitost snížit zátěž pro životní prostředí prostřednictvím trvanlivých opakovaně použitelných obalů, které lze v případě potřeby snadno recyklovat.

V roce 2023 jihoafrické ministerstvo pro lesnictví a rybolov a životní prostředí vypracovalo směrnici o balení země, která pokrývá čtyři kategorie toků obalových materiálů z kovů, skla, papíru a plastů.

Směrnice, uvedlo oddělení, má pomoci „snížit objem obalů končících na skládkách zlepšením designu výrobků, zvýšením kvality výrobních postupů a podporou předcházení vzniku odpadů“.

„Jedním z klíčových cílů těchto pokynů pro obaly je pomoci návrhářům ve všech formách obalů lépe porozumět dopadům jejich návrhů na životní prostředí, a tak podporovat osvědčené environmentální postupy bez omezování výběru,“ řekla bývalá ministryně DFFE Creecy Barbara, která od té doby přesunuta na ministerstvo dopravy.

Ve společnosti Polyoak, říká Gibb, vedení společnosti prosazuje své papírové obaly, které se soustředí na „opětovné použití kartonů k záchraně stromů“. Kartony Polyoak jsou z bezpečnostních důvodů vyrobeny z potravinářského kartonu.

„Na výrobu jedné tuny uhlíkové desky je v průměru potřeba 17 stromů,“ říká Gibb.
„Naše schéma vracení kartonů usnadňuje opětovné použití každého kartonu v průměru pětkrát,“ dodává a cituje milník pro rok 2021, tedy nákup 1600 tun nových kartonů, jejich opětovné použití, čímž se ušetří 6 400 stromů.

Gibb odhaduje, že za více než rok ušetří opětovné použití kartonů 108 800 stromů, což odpovídá jednomu milionu stromů za 10 let.

DFFE odhaduje, že za posledních 10 let bylo v zemi využito k recyklaci více než 12 milionů tun papíru a papírových obalů, přičemž vláda uvedla, že v roce 2018 bylo sebráno více než 71 % využitelného papíru a obalů, což představuje 1 285 milionů tun.

Ale největší výzvou, před kterou Jižní Afrika, stejně jako v mnoha afrických zemích, je rostoucí neregulovaná likvidace plastů, zejména plastových pelet nebo nudlí.

„Průmysl plastů musí zabránit úniku plastových pelet, vloček nebo prášků do životního prostředí z výrobních a distribučních zařízení,“ řekl Gibb.

V současné době společnost Polyoak vede kampaň nazvanou „chytit pelety“, jejímž cílem je zabránit plastovým peletám před tím, než se dostanou do kanalizace dešťové vody v Jižní Africe.

"Plastové pelety jsou bohužel mylně považovány za chutné pokrmy pro mnoho ryb a ptáků poté, co proklouzly stoky dešťové vody, kde se dostaly do našich řek, putovaly po proudu do oceánu a nakonec se vyplavily na naše pláže."

Plastové pelety pocházejí z mikroplastů získaných z prachu z pneumatik a mikrovlákna z praní a sušení nylonového a polyesterového oblečení.

Nejméně 87 % mikroplastů bylo zobchodováno se silničním značením (7 %), mikrovlákny (35 %), městským prachem (24 %), pneumatikami (28 %) a nurdly (0,3 %).

Situace bude pravděpodobně přetrvávat, protože DFFE říká, že Jihoafrická republika nemá „žádné rozsáhlé programy nakládání s odpadem po spotřebiteli pro separaci a zpracování biologicky rozložitelných a kompostovatelných obalů.

"V důsledku toho nemají tyto materiály žádnou skutečnou hodnotu pro formální nebo neformální sběratele odpadu, takže produkty pravděpodobně zůstanou v životním prostředí nebo v nejlepším případě skončí na skládce," řekl DFFE.

A to navzdory existenci paragrafů 29 a 41 zákona o ochraně spotřebitele a paragrafů 27(1) a {2 zákona o standardech z roku 2008, které zakazují nepravdivá, zavádějící nebo klamavá tvrzení o složkách produktů nebo výkonnostních charakteristikách, stejně jako firmám nepravdivé tvrzení nebo provozování způsobem, který pravděpodobně „vyvolá dojem, že produkty splňují jihoafrické národní normy nebo jiné publikace SABS“.

V krátkodobém až střednědobém horizontu DFFE naléhá na společnosti, aby snižovaly dopad výrobků a služeb na životní prostředí během celého životního cyklu, „protože změna klimatu a udržitelnost jsou dnes největší výzvou společnosti, je pro ni prvořadá.